Darjeeling - černý čaj FTGFOP1

HLAVNÍ ÚČINKY:

• Antioxidant
• Termogenese - energetický výdej
• Osvěžení těla
• Podpora kognitivnívch funkcí

DÁVKOVÁNÍ

• 1 čajová lžička se zalije 200 ml vroucí vody
• Teplota vody je 100°C
• Doba louhování se pohybuje mezi 3 až 5 minutami, louhujeme zakrytý šálek
• S dobou louhování i množstvím čajových lístků můžeme experimentovat
• Nepřidáváme mléko ani jiné přísady, protože by mohly znehodnotit čaj
• Darjeeling není vhodný pro těhotné a kojící ženy a děti do 12 let

Indie je zemí, kterou si po návštěvě zamilujete nebo ji nenávidíte. O čajích z indického Darjeelingu však po prvním doušku platí pouze první pravidlo. Je to totiž skvost. Snoubí se v něm himalájské klima, ruční sběr a prvotřídní péče. Není divu, že se ho snaží po světě falzifikovat. Ale pravý Darjeeling je jen jeden a chrání ho ochranná známka se sběračkou na vrchu.

DARJEELING - INDICKÁ BRÁNA DO SVĚTA ČAJE

V nadmořské výšce 1830 m n. m., mezi himalájskými velehorami se rozkládá město Darjeeling. Krajina je tu vskutku přenádherná a za jasného počasí ji můžeme obdivovat posetou tisíci akry čajovníků. Ve spletitých uličkách zase narazíme na zbytky stop britské nadvlády a na každém rohu číhají prodejci nabízející ty nejlepší čajové lístky.

A jak vlastně vznikla indická tradice v pěstování jednoho z nejlepších černých čajů vůbec? To musíme hlouběji do historie, ještě do dob, kdy Indie byla britskou kolonií. V roce 1841 se v Darjeelingu zasadil první čajovník čínský, o dalších šest let později zde vznikají první školky a v roce 1852 se zakládají první tři komerční čajové zahrady. O dvacet let později se čajové zahrady rozrostly na 113 a zaujímaly rozlohu 6 000ha. Dnešní situace se poněkud změnila. Čajových zahrad v Darjeelingu nalezneme 83 o rozloze 19 000ha.

SBĚR A ZPRACOVÁNÍ

Sběr Darjeelingu není nic pro slabé povahy. Ženy, které čaje sbírají, většinou stoupají po terasovitých úbočích ve vysokých nadmořských výškách a často v úhlu 45°, aby se mohlo zpracovat to nejlepší co Darjeeling nabízí.

Sběr začíná již brzy ráno, kdy si ženy sběračky vsadí na záda hnědé koše a jemně škubají lístky. Ale většinou se nejedná o Indky, ale o imigrantky ze sousedního Nepálu, kde je ekonomická situace velice špatná. Po sběru jsou pak nůše čajových lístků předány do továrny, kde se pod pečlivým dohledem a za splnění mnoha faktorů, které často bývají široké veřejnosti skryté, suší, třídí a balí. Doba sběru je od března do října, poté nastává vegetační klid.

Sklizeň Darjeelingu je rozdělena do třech časových období a od toho se odvíjí i výsledná chuť. Vše záleží na počasí a pokud na jaře není dostatek srážek, první sběr se téměř nekoná. Srážky pak mají vliv i na kvalitu čajů, která je každý rok odlišná. I to činí z Darjeelingu výjimečnou komoditu, kdy si zákazník každý rok hledá nové favority a objevuje nové chutě.

PŘÍPRAVA ČAJE

Náš Darjeeling pochází z druhé sklizně, která probíhá od května do července. Počasí je v tuto dobu celkem stabilní, přes den je teplo a v noci se ochladí. Růst, který urychlily jarní deště, nyní zpomaluje letní slunce a v lístcích uzrává aromatická vůně a chuť. Listy z této sklizně bývají zakulacené, tmavě hnědé barvy a s vysokým obsahem stříbřitého tipsu. Navíc mají ovocnější aroma a konzumenti pociťují méně svíravosti.

Pro přípravu Darjeelingu použijeme jednu čajovou lžičku na 200 ml vroucí vody. Zakrytý šálek pak necháme 3 až 5 minut odpočívat a poté scedíme. U tak výsostného čaje jako je Darjeeling se již nedoporučuje žádných dalších přísad ani mléka. Vychutnáme si ho přírodní tak, jak ho v Indii stvořili.

Nálev má, ačkoliv je to u černého čaje nezvyklé, zlatožlutou barvu. Chuť je nejdříve sladší, poté začíná lehce svírat a na konci cítíme květinové tóny. Běh chutí je přirozený a aroma příjemně svěží.