Špatná nálada přepadne čas od času každého. Jestliže nás ale po krátké době neopustí a my začínáme pociťovat osamělost, úzkost, apatii, agresivitu či hněv, může se jednat o depresi. Je to nejčastější psychická choroba, kterou v České republice každoročně onemocní na 5 000 lidí a z toho minimálně tisíc lidí musí být léčeno v nemocnici. U našich západních sousedů se mezi lety 2000 až 2011 zdvojnásobil prodej antidepresiv a po celém světě žije s depresí na 350 milionů lidí. Proč naše duše začne stávkovat a co nám pomůže se opět na svět usmívat?
Deprese jako znak dnešní doby
V dnešní době jsou na nás kladeny vysoké nároky, často jsme v práci pod stresem a jakmile přijdeme domů, čeká nás další kolečko povinností. Tyto faktory se neblaze podepisují na naší psychice a pokud se k tomu přidá rozchod s partnerem, odchod z práce nebo menopauza, můžeme si zadělat na pořádný průšvih. Deprese ale není jen o špatné náladě, může mít zničující následky a dlouhodobě neléčený smutek může vést až ke krajnímu řešení. Jeden z mnoha důvodů, proč roste počet nemocných je ten, že lidé často netuší jak se deprese projevuje. A tak se nabízí otázka, co vlastně o depresi víme?
Jedná se o vážné a především dlouhotrvající onemocnění, které začíná většinou nenápadně, tiše a plíživě. Typické příznaky jsou stísněná nálada, apatie a postupná ztráta potěšení. Lidé, kteří trpí depresemi často o sobě říkají, že už nic necítí. Dalšími symptomy jsou pak nespavost a nechutenství. I co se týče zdravé sebedůvěry, u nemocných ji nehledejte. Sebevědomí je na bodě nula, zájem o okolí klesá a chybí soustředěnost. Často se můžeme setkat s jedinci, kteří jsou podráždění a agresivní a jiní mohou být klidní, unavení a tichý.
Léky na smutnou duši
Léky, které se podávají lidem trpící depresemi, úzkostmi a nutkavými poruchami se nazývají antidepresiva. Jejich cílem je znovu rozveselit smutnou duši. Na trhu jsou dostupné tři druhy - tlumivé, neutrálně působící a povzbudivé.
Jak antidepresiva působí na náš organismus je na samostatný článek. Ale velice zjednodušeně můžeme říci, že jakmile klesá hladina serotoninu v těle, přicházejí deprese a antidepresiva mají za úkol jeho hladinu zvyšovat. Velkou roli v tom hrají neurotransmitery, díky kterým naše mozkové buňky fungují a jakmile jich je nedostatek, začíná se objevovat psychický problém.
Antidepresiva ve většině případů nejsou návykové, ale kvůli riziku vedlejších účinků se dávky pomalu zvyšují. Doba než začnou léky působit se u každého liší, ale první pozitivní účinky pociťují lidé v rozmezí od 2 do 4 týdnů. Po úspěšném absolvovaní léčby se pak léky vysazují tak, že se dávky pomalu snižují. Rychlé vysazení by opět mohlo vyvolat některé z vedlejších účinků.
Depka není deprese aneb mýty a fakta
Máš depresi? Běž si zaběhat!
Lidé, kteří trpí depresemi často nemají sílu vstát z postele, natož překonávat svůj stav aktivitou. Deprese není přechodně špatná nálada, kterou zaženeme komediálním filmem nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Nemocný má často velmi málo energie, a tak bychom ho neměli nutit do namáhavých činností. Pokud se jeho stav zlepší, je možné absolvovat krátkou procházku nebo výlet a činnosti postupně přidávat.
Depku máme občas všichni
Říká ten, který depresí nikdy netrpěl. Často se stává, že lidé zaměňují svou smutnou náladu, ochablost nebo naštvanost za “depku”. Výhodou takové “depky” je, že nás během hodin maximálně dní opustí. Oproti tomu je deprese dlouhodobý stav, kdy se dotyčný utápí ve smutné náladě, apatii a pocitech viny.
Děti depresí netrpí
Mýtus, který byl vyvrácen až v 70. letech minulého století a dnes jsou děti s depresemi běžně léčeny. Příznaky dětské deprese mohou být různé od zhoršujícího se prospěchu ve škole, přes smutek a apatii až k nočnímu pomočování nebo častému zvracení. Jedním z důvodů může být i genetika, až 8% dětí nebo dospívajících má deprese stejně jako jejich rodiče. Mnohem horší je, že děti trpící tímto psychickým onemocněním si sahají častěji na život. Riziko je tu až dvacetkrát vyšší než u dospělého jedince.
Lehké jídlo zbaví depresí
Jídlo samo o sobě žádnou nemoc nevyléčí a to stejné platí i o depresi. Ačkoliv se můžeme dočíst, že je během léčby doručena lehká strava, omezení tuků a zařazení ovoce a zeleniny. Pozměnit jídelníček je určitě prospěšné, ale určitě nás jablíčka navíc nevyléčí.
Antidepresiva zabírají ihned
Léky na deprese, které předepisuje lékař, nezabírají hned po prvním užití. Jejich sílu pocítíme až po několika týdenním pravidelném užívání a vysadit je smíme až po konzultaci s lékařem. Ačkoliv se cítíme již mnohem lépe, antidepresiva musíme i nadále užívat, aby se náš stav opět nezhoršil.
Deprese je nevyléčitelná nemoc
Je důležité vědět, že deprese není nevyléčitelná, ačkoliv se nám v těch nejtěžších chvílích může zdát opak. Dnes už je velké množství možností jak s depresemi účinně bojovat. Přes psychoterapii, behaviorální terapii, rozhovorovou terapii, hypnotickou terapii až po léčbu antidepresivy. A pohrdat bychom neměli ani bylinkami. Mohou být účinnou alternativou i vhodným doplňkem.
Antidepresiva z přírody
Zejména u lehčích nebo počínajících duševních obtíží jsou léčivé bylinky vhodným doplňkem. Většina působí uvolňující silou a znovu nám navrací chuť do života. Léčivé byliny působí na naší nervovou soustavu na základě obsažených látek obdobně jako chemická antidepresiva, ale bez vedlejších účinků. Které rostlinky tedy můžeme využít pro navození psychické pohody? Je jich hned několik!
Kozlík lékařský
Tuhle aromatickou rostlinku nalezneme podél cest a na krajích lesů po celé Evropě, Asii, Africe i Americe. Kozlík lékařský jehož latinský název Valeriana je odvozen od latinského slova valere neboli “silný” je tradiční bylinkou na posílení nervové soustavy. Užívá se především při hysterii, nervovém vypětí, psychické vyčerpanosti a nespavosti. Zklidňuje nervovou soustavu a vnáší klid do našeho života.
Mučenka pletní
Tahle okrasná rostlinka není jen pastvou pro naše oči, ale i spásou pro naši duši. Do Evropy byla ze Spojených států amerických dovezena v 17. století a již američtí indiáni ji užívali pro její uklidňující účinky. Používá se během psychicky náročného období, neklidových a nervózních stavech i nespavosti. Zmírňuje strach, nervozitu i úzkosti. Podle americké studie je vhodná především při přetížení a přepracovanosti.
Rozchodnice růžová
Kdybychom se vydali na sever, do arktických a subarktických oblastí, narazili bychom na Rozchodnici růžovou. Má fialové květy a až 5 centimetrů silný tlustý kořen, který je pro nás více než důležitý. Rozchodnice není v léčbě špatného psychického stavu žádným nováčkem. Už Vikingové využívali jejích pozitivních účinků a v Rusku, baltických a skandinávských zemích jak by smet. Využívá se při velkém psychickém zatížení, stresu, nervovém vyčerpání i úzkostech. Kdo je tzv. “mimo sebe” pomáhá mu opět se vrátit k sobě a ustát zlé časy. Zmírňuje strach, uvolňuje a působí antidepresivně.
Třapatka nachová
Nenáročná bylinka ze Severní Ameriky je často ozdobou našich zahrad. Ještě před tím než se usídlila i v našich herbářích, využívali ji američtí indiáni na hojení ran a posílení psychické kondice. A během několika staletí si na tomto kontinentu vydobyla takové postavení, že během 19. a 20. století byla jednou z nejprodávanějších bylinek. Třapatka se nasazuje na posílení nervové soustavy, během přepracování, stresu a nespavosti. Zvyšuje odolnost organismu a vytváří ochrannou vrstvu pro tělo i duši. Není vhodná pro lidi trpící cukrovkou, leukémií, HIV a sklerózou.
Maca peruánská
V peruánských Andách, ve vysoké nadmořské výšce roste již 2000 let nenápadná superpotravina Maca. Tu využívali peruánští indiáni na posílení tělesné energie, vytrvalosti i libida. Maca je zařazena do skupiny zvané adaptogeny, což jsou přírodní látky jež zvyšují schopnost našeho těla se přizpůsobit zátěžím. Zmírňuje strach, deprese i úzkosti. Kromě spousty minerálních látek, vitamínů, aminokyselin, antioxidantů a vzácných fytosterolů obsahuje také alkaminy, které vyrovnávají všechny funkce v našem organismu.
Ašvaganda
Další z řady adaptogenů je indická Ašvaganda, kterou známe z ájurvédské medicíny. Tento nízký keřík, jehož název můžeme volně přeložit jako “koňská síla” zocelí náš organismus v psychicky náročném období. Zredukuje pocity strachu, stres i nervozitu a zmírní i počínající deprese. Skupina obsažených alkaloidů, které souhrnně nazýváme withanolides má především zklidňující účinky a posiluje také imunitní systém.
Ženšen pravý
V Číně byl jednu dobu cennější jak cihla zlata a v českých herbářích ho nalezneme pod názvem Všehoj lékařský, což nám může napovědět s jak významnou léčivkou máme tu čest. Mimo spousty léčivých účinků blahodárně působí i na naše nervy. Protože patří také do skupiny adaptogenů a mnohými je označován jako “nejsilnější adaptogen vůbec”, můžeme počítat s opravdu silnými účinky. Zvyšuje odolnost organismu vůči psychickému vypětí i stresu a pomáhá nám se s ním lépe vypořádat. Zmírňuje úzkosti, deprese a zlepšuje psychickou i fyzickou kondici.
Kanna
V Jihoafrické republice je Kanna natolik známé antidepresivum, že je zde od roku 2012 k dostání na lékařský předpis pod názvem Zembrine. Laboratorní testy pod vedením profesora botaniky Ben-Erika Van Wyka dokázaly, že je rostlinka zdravotně nezávadná a nevyvolává závislost. A co tedy od této sukulentní léčivky očekávat? Především snížení všech negativních symptomů jako je nervozita, stres nebo úzkosti a navození klidu, úlevy a relaxace. Naše mysl však zůstává plně při vědomí a můžeme se věnovat práci. Vhodná je i během veřejného výstupu nebo prezentace.
Erythroxylum catuaba
Ačkoliv je tento brazilský stromek znám především pro své afrodiziakální účinky, pozitivně působí i na naši nervovou soustavu. Ptáte se jak? Posiluje během psychické vyčerpanosti, snižuje nervozitu, emoční stres a poradí si i z úzkostmi. Zlepšuje náladu i komunikaci a díky navození duševní rovnováhy pomáhá i na nespavost.
