Pampeliška lékařská - prášek z kořene

Říká se, že: “V přírodě není rostlina, aby na něco nebyla.” a tohle úsloví platí i pro Pampelišku. Snad nejznámější česká rostlina a zároveň postrach všech zahrádkářů má své pevné místo v tradičním léčitelství. Je užitečná doslova od kořene po květy, které obsahují mnoho užitečných látek a působí jako balzám na naše trávicí ústrojí. Ačkoliv naše babičky nedaly na Pampelišku dopustit, postupem času se od jejího užívání upustilo, a tak je na čase vrátit rostlinku do našich lékárniček.

Nepříjemný plevel, věštec i léčivka

Jakmile Pampeliška odkvetla, chmýří, které zbylo po žlutých kvítcích děvčata sfoukla a ty, která na Pampelišce zbyla se spočítala. Jejich počet určoval za jak dlouho se dívka vdá nebo kolik bude mít dětí. Tento starý zvyk už dnes téměř vymizel, ale i přes to, Pampeliška dál fascinuje mladá děvčata, která z nich ve volných chvílích pletou věnce.

V lidovém léčitelství se Pampeliška používala na zlepšení trávení, detoxikaci, pročištění krve a jako mírné projímadlo. Kořen se ještě navíc pražil a používal jako náhrada kávy, protože dříve byla káva cenným a téměř nedostupným artiklem. Květy se zase sbírali na výrobu chutného pampeliškového medu.

Známá rakouská bylinkářka Maria Treben Pampelišku často používala a ve své knize “Zdraví z boží lékarny” se rozhořčuje nad tím, že ji mnozí považují jen za zbytečný plevel. Jako příklad uvedla příběh o jednom mladém muži, který měl v obličeji silné akné. Jeho matce poradila, aby užíval Pampelišku a Kopřivu, které pročišťují krev a pomohou tak jejímu synovi s jeho vzhledem. Matka však místo vděku jen uraženě odsekla, že svému synovi nebude dávat takový plevel. A tak se nabízí otázka, proč alespoň luční květinu nezkusit?

Rostlinka se silným kořenem

Pampeliška je pouze lidovým označením pro Smetanku lékařskou. V odborných publikacích ji nalezneme pod latinským jménem Taraxacum officinalis. A jak vlastně vznikl název Pampeliška? Po odkvětu má rostlinka drobná chmýříčka, která po sfouknutí uletí a Pampelišce vznikne lysinka. Ve staročeském jazyce se pleš říkávala plíška nebo pléška, odkud se pak odvodil i název celé rostliny.

Pampeliška patří do čeledi hvězdnicovitých a její výška se pohybuje od 5 do 40 cm. Má silný a tuhý kořen ze kterého vyrůstají dlouhé listy. Ty jsou kopinaté a nepravidelně zubaté. Květy mají žlutou barvu a okvětní lístky rostou ve dvou soustředěných kruzích. Vnéjší lístky jsou ohrnuté dolů a vnitřní jsou větší a ohrnuté nahoru. Plodem je nažka s bílým chmýřkem. Celou rostlinou prostupuje bílá mléčnice, která zanechává tmavé skvrny. Díky této bílé šťávě se často Pampelišce přezdívá mlíčí.

A kde všude můžeme na Pampelišku narazit? Téměř všude po celé Evropě a v severních oblastech Ameriky a Asie. Roste na loukách, polích, mezích, podél cest a je nechtěným společníkem také na zahradách. Díky tomu, že je schopna vyrůst téměř všude a lehce se rozmnožuje, je těžce vyhubitelným plevelem. Vyhovují jí jak vlhká, tak i teplá místa s dostatkem světla.

Účinné látky skrz celou rostlinu

Pampeliška obsahuje širokou škálu prospěšných látek, tak si je pojďme společně představit. V rostlině nalezneme hořčiny Traxin a Taraxasterin, vitamíny A, B, C, D, fytosteroly, třísloviny, minerální látky jako je mangan, sodík či hořčík a fosfor. Všechny části rostliny jsou hořké, stahují ústa a chutnají trpce. To je způsobeno právě díky obsažené bílé šťávě.

Jak na účinný odvar

Do horké vody přidáme dvě čajové lžičky, rozmícháme a necháme ještě 15 minut odpočinout. Odvar pak popíjíme podle potřeby 2x až 4x denně. Své uplatnění nalezne kořen Pampelišky i v kuchyni. Stačí jednu čajovou lžičku přidat do salátu.